Historie Orla
Tělovýchovná jednota Orel Moravské BudějoviceVÝZNAMNÁ DATA Z HISTORIE MORAVSKOBUDĚJOVICKÉHO ORLA
Za Rakousko-Uherska
1913
– Orel byl založen v neděli 9. 11. 1913 na schůzi v Národním domě (Beseda) po promluvě katechety Ludvíka Kučery. Velký podíl na vzniku jednoty měl také kaplan Metoděj Švéda.
– Prvním cvičitelem se stal stolař František Procházka.
– Za členy byli přijímáni pouze muži.
– Cvičilo se v pronajaté místnosti v Mittnerově kavárně (U Spiků) za kostelem.
1914
– Dne 14. 5. 1914 byl v Moravských Budějovicích na konferenci Západomoravského orelského svazu ustaven moravskobudějovicko-znojemský okrsek se sídlem právě v našem městě. Jeho členy byly jednoty Jaroměřice n. R., Mor. Budějovice, Únanov, Mikulovice, Višňové.
– Slibný rozvoj orelského hnutí zastavilo vypuknutí první světové války 28. 7. 1914. Lidem nastaly jiné starosti a tak činnost zdejší jednoty postupně ustala.
Fotografie ze sjezdu katolické mládeže na přelomu června a července 1934. (Foto archiv L. J.)
Za první republiky
1921
– Na ustavující schůzí 11. 3. 1921 byla jednota znovuzřízena. Dřívějšímu obnovení činnosti bránila absence spolkové místnosti. Nakonec se jí na přechodnou dobu stala dílna pozlacovače Antonína Kreutze. Prvním starostou jednoty se stal profesor gymnázia ThDr. Josef Heger, místostarostou mlynář Ferdinand Šálek, jednatelem stolař Josef Šplíchal, pokladníkem kaplan Metoděj Švéda, hospodářem pozlacovač Antonín Kreutz, náčelníkem učitel Štěpán Trnka, náčelnicí odborná učitelka Marie Veselá, vzdělavatelem katecheta Josef František.
– Dne 20. 3. 1921 schválila Zemská politická správa v Brně stanovy moravskobudějovického Orla.
– Zřejmě v květnu 1921 si jednota pronajala zahradní místnost Národního domu a cvičení se od té doby odbývalo tam.
– Dne 5. 5. 1921 byl vytvořen V. moravskobudějovický okrsek Západomoravské orelské župy Václava Kosmáka.
1923
– U příležitosti osmdesáti let od narození Václava Kosmáka proběhl v Moravských Budějovicích župní orelský slet a 15. 7. 1923 byla odhalena pamětní deska Václavu Kosmákovi v průčelí fary.
1924
– Svůj první ples pořádali budějovičtí orlové 3. 2. 1924.
– Na faře se 26. 10. 1924 sešla ustavující schůze Družstva pro zřízení Kosmákova domu, které si dalo za cíl vybudování spolkového domu (orlovny), který by byl střediskem katolického hnutí ve městě.
1925
– Na jaře bylo získáno místo pro stavbu Kosmákova domu.
1926
– V neděli 19. 9. 1926 se konala slavnost kladení základního kamene orlovny.
1927
– Kosmákův dům byl slavnostně otevřen 5. 7. 1927.
1929
– Dne 9. 6. 1929 byl posvěcen spolkový prapor (autorem návrhu byl Otokar Zemina, profesor kreslení na zdejším gymnáziu).
1934
– Velký podíl měla zdejší orelská jednota na organizaci a zajištění sjezdu katolické mládeže 1. 7. 1934 v Moravských Budějovicích.
Plakát ke slavnosti otevírání orlovny. (Státní okresní archiv Třebíč, prac. Mor. Budějovice)
V letech 1938-1945
1938
– Zhoršující se mezinárodní i vnitropolitická situace zásadně ovlivnila činnost Orla. V dubnu 1938 byli v orlovně ubytováni vojáci z vojenské posádky umístěné v Moravských Budějovicích. Následující mobilizace, odtržení pohraničí a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava 15. 3. 1939 byly předzvěstí dalšího přerušení existence jednoty.
1941
– Úředně k němu došlo 30. 11. 1941 nařízením okresního úřadu (činnost Orla byla tehdy zastavena v celém Protektorátu). Orlovna nemohla být jednotě zabavena, jelikož jí nepatřila. Budova byla majetkem Družstva ku zřízení Kosmákova domu, které ji kvůli svým dluhům prodalo 22. 4. 1941 moravskobudějovické Lidové záložně.
1942
– Dne 23. 9. 1942 byl výnosem říšského protektora z 23. 9. 1942 Orel zrušen.
Zástupci Orla pro uvítání prezidenta E. Beneše při jeho návštěvě v Moravských Budějovicích 17. 6. 1936. Fotografie byla pořízena na dvoře orlovny. (Foto archiv L. J.)
Poválečná léta
1945
– Po skončení druhé světové války bylo obnovení činnosti moravskobudějovického Orla oznámeno úřadům 16. 11. 1945.
1946
– Na začátku roku 1946 si jednota pronajala orlovnu od Okresní hospodářské záložny, do jejíhož majetku mezitím přešla, a život Orla se začal postupně normalizovat. Znovu se začalo pravidelně cvičit.
1949
– Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl zdejší Orel postupně vřazen do systému „sjednocené“ tělovýchovy – k definitivnímu spojení se Sokolem došlo na schůzi 12. 9. 1949.
1950
– Výnosem ministerstva národní obrany z 15. 6. 1950 byla místní orelská jednota vymazána ze spolkového rejstříku při Okresním národním výboru Moravské Budějovice.
ORELŠTÍ ČINOVNÍCI | |
STAROSTA | |
1921-1924 | ThDr. Josef Heger |
1925-1930 | Florián Zanáška |
1931-1932 | Josef František |
1933 | Florián Zanáška |
1934 | Ferdinand Šálek |
1935-1939 | Štěpán Trnka |
1940-1941, 1945 | Josef Kuba |
1946 | Josef Šumbera |
1947-1948 | Josef Maloň |
NÁČELNÍK | |
1921 | Štěpán Trnka |
1922-1925 | František Čermák |
1926-1930 | neznámý |
1931-1933 | Rudolf Beránek |
1934 | Jiří Šálek |
1935-1941, 1945-1948 | Rudolf Beránek |
NÁČELNICE | |
1921-1924 | Marie Veselá |
1925 | Marie Šplíchalová |
1926-1930 | neznámá |
1931-1935 | Marie Šplíchalová |
1936 | Marie Šedivá |
1937-1938 | Marie Trnková |
1939-1941, 1945 | Marie Klattová |
1946 | Marie Kreuzová |
1947-1948 | Ludmila Šulová, provd. Šálková |
Po roce 1989
1990
– Po třetí, a doufejme, že naposledy, byla činnost Orla obnovena po sametové revoluci. Stalo se tak na schůzi 26. 9. 1990.
1992
– Aktivní činnost začal Orel vyvíjet až v r. 1992, kdy se mu podařilo získat prostory ke cvičení.
1999
– Jednota si pořídila nový prapor, který je, až na několik detailů, kopií původního.
2009
– V roce 2009 začala rekonstrukce místní jednotou zakoupené Bachelovy vily (bývalých jeslí) na Chelčického ulici. Byla přebudována na orlovnu, která od roku 2010 poskytuje zázemí pro nejrůznější orelské aktivity.
2011
– Dne 5. 3. 2011 byl uveden do provozu nově vybudovaný squashový kurt, který je hojně využíván širokou veřejností.
Podrobně se s dějinami TJ Orel Moravské Budějovice můžete seznámit ve sborníku Západní Morava, roč. IV z r. 2000 v článku: Lenka Smetanová-Jičínská, Osudy moravskobudějovického Orla.
Přehled sestavila Mgr. Lenka Jičínská